Láska která skončila trápením

Byl krásný letní večer a ty jsi mi poslal krásnou sms, sms ve které byla nádherná básnička, která ve mně probudila vášeň a touho po tobě… nevěděla jsem co mám dělat… jestli se za tebou mám rozeběhnout, odepsat ti na sms nebo jen dál čekat, co se stane…  rozhodla jsem se tedy čekat, čekala jsem… minuty se mi zdáli jako celé dlouhé hodiny a když už sem přestala doufat nakonec… někdo zaklepal na dveře… celá šťastná jsem vyběhla z pokoje rovnou ke dveřím, otevřela jsem a stál si tam Ty… Ty na kterého jsem dlouho čekala… v ruce jsi držel krásné růže a přáníčko… já jsem nechápala… žádné narozeniny ani svátek jsem přece neměla, tak proč to přáníčko a ta krásná růže? Ty jsi se na mě podíval a řekl si mi: „Mám pro tebe překvapení“ a já dál nechápavě koukala a povídám:,,ale miláčku já přece nic neslavím.“ Ty jsi se na mě kouknul tak smutně a řekl si mi,, ty jsi zapomněla? Dnes je to přece měsíc co jsme se poprvé potkali a zamilovali se do sebe na první pohled!“ Já jsem se na tebe šťastně koukla a odpověděla jsem:,, Miláčku promiň zapomněla jsem na to, možná je to školou… mám toho teď hodně, ale vím že mě to nějak neomlouvá“…ty jsi se usmál objal si mě a řekl si ,,Lásko to vůbec nevadí“ dal si mi kytku, přáníčko a políbil jsi mě, políbil jsi mě tak jako žádný jiný… tvé sladké rty mi dokázali tu velkou lásku, kterou k sobě navzájem cítíme, ale pak přišel ten velký okamžik, který změnil můj život… pozval si mě na večeři, řekl jsi mi, že mam zítra přijít do té velké romantické restaurace a já souhlasila. Domluvili jsme se na čase a ty jsi mi dal polibek a odešel jsi. Já jsem se strašně těšila… druhý den, jsem ale nevěděla co si mam vzít na sebe a tak jsem si koupila krásné dlouhé černé šaty, když se chystala naše hodina… tak jsem se oblíkla, nalíčila, učesala a šla jsem. Když jsem přišla do té restaurace seděl si tam s překrásnou dívkou, která měla dlouhé blonďaté vlasy. Ty jsi mě asi neviděl… najednou jsi tu dívku políbil a já nevěděla co mám dělat, přišla jsem blíž a ty jsi řekl:,, Bylo to s tebou krásný, ale už je na čase abychom jsme náš románek ukončili a tímto bych ti chtěl představit mojí novou krásku Andreu“ Já jsem z posledních sil řekla: ,,TĚŠÍ MĚ“ a pak jsem rychle utíkala… nevěděla jsem co bude dál chtěla jsem umřít, něco si udělat… skočit z mostu já fakt nevím, ale už jsem nechtěla žít… sedla jsem si na lavičku, pršelo, byla jsem celá promáčená, po tváři mi stékali slzy a oči byly rozmazané... a já nešťastná, sebrala jsem se a běžela jsem domů. Když jsem přišla domů, měla jsem namířeno rovnou do koupelny, v koupelně jsem si vzala žiletku a začala jsem si řezat po tváři, ale napadlo mě, že tím budu mít jenom ošklivé jizvy, ale to já jsem přece nechtěla, chtěla jsem umřít… a tak jsem si začala řezat do žil… podřízla jsem si žili, a pak už si jenom pamatuji to, že někdo vcházel do dveří… byla to moje milovaná maminka… a potom jsem omdlela probudila jsem se v nemocnici, v nemocnici ve které jsem se dozvěděla že jsem bohužel přežila… jsem živá, ale na jak dlouho?